Úvod - Home > Opět v Indii

Opět v Indii

28.10.2023 13:03

Včera dopoledne místního času jsme dorazili do Bombaje (omlouvám se, že píšu až teď, ale na čas vypadla elektřina a potom i wifi). Oba lety proběhly bez jakýchkoli komplikací a ani jsme neměli výrazné zpoždění. Tak jsme nakonec na Mohana a Meganu ještě v Bombaji na letišti chvíli čekali. Během cestování (i před cestou) jsme moc nespali, tak jsme v té letištní hale během čekání usnuli :-) V Bombaji to funguje tak, že do letištní haly nesmí nikdo bez letenky, vstup je přísně střežen. Když Mohan s Meganou dorazili, tak nás na dálku přes sklo viděli, mávali apod., ale my jsme na sedačkách, oba položené hlavy na sebe navzájem a opření o sebe, spali :-D Po chvíli jsme se ale vzbudili a šli se s Mohanem a Meganou přivítat :-) Byli jsme všichni nadšení a povídali o všem, co je nového. Přejeli jsme do hotelu, kde jsme se ubytovali a šli společně do nedalekého McDonaldu na jídlo. My jsme neměli moc hlad, protože jsme jedli v letadle, ale viděli jsme, že oni jsou hladoví. Vyprávěli nám, jak celá Meganina rodina Meganu od jejich svatby úplně odřízla a vůbec s ní nekomunikují, i když nakonec zůstali v Dharavi a neodstěhovali se, jak plánovali, aby Meganu oddělili od Mohana. Mohan s Meganou se tehdy před půl rokem rychle po jejích 18. narozeninách na úřadu vzali, aby Meganu neodvezli. Tím ale musela ukončit studium, protože na ně nemá peníze. Mohanova rodina (až na jeho strýce) jim také v ničem nepomáhá. Jsou teď tedy na všechno více méně sami, o to byli nadšenější, že jsme zpět. Mohan pracuje ve dvou zaměstnáních na částečný úvazek - nadále myje okna ve výškových budovách a nově teď rozváží jídlo. Koupili si kvůli tomu na splátky motorku (viz foto). Příští týden se s nimi opět uvidíme, tak doplním další informace, příp. foto jejich bydlení atd.

Přivítali jsme se s naším známým prodavačem ze stánku naproti přes ulici od našeho hotelu a hned jsme u něj rovnou nakoupili pití apod. Byl moc rád, že nás zase vidí. Stejně jako všichni v hotelu... Muž z recepce nás vřele vítal zpátky a připravili nám zase "náš pokoj" - cítili jsme se, jako kdybychom přijeli domů nebo na chalupu :-) Pozdě v noci se ještě manžel sešel s Vickym a zašli také do McDonaldu. Vicky pracuje až do noci, 7 dní v týdnu a nyní dva měsíce bez výplaty. Firma prochází změnami a neví se, jestli úplně neskončí. Zaměstnancům řekli, že můžou odejít nebo pracovat s tím, že je nejisté, jestli jim zaplatí. Tak už se Vicky poohlíží po jiné práci. Věříme, že Bůh dál jedná! Dnes manžel několik hodin řešil indickou sim kartu (aby mohl být připojen i mimo wifi hotelu, mohli jsme si objednat uber apod.) a nakonec prý pošlou aktivační údaje mailem a dořeší se to... Uběhly další hodiny a stále nic... :-) Dnes nás zřejmě jestě v noci čeká návštěva Pratika a zítra jedeme k Vickymu domů. Sláva Bohu za Jeho mocnou přítomnost, která může změnit cokoli!